Snipři z Mt

ČÁST V.

Zaznamenávání typu a polohy cíle pomáhá odstřelovačům vybrat cíle, na které lze nejlépe útočit. Odstřelovač musí zaútočit na ty cíle, jejichž zneškodnění způsobí nepříteli pokud možno co největší škodu v dané situaci. Musí zároveň zvážit možnost použití nepřímé střelby na cíl, protože na některé cíle se lépe útočí nepřímou palbou (jejich velikost, vzdálenost atd.).

4 - 19. Určování cílů

K zaznamenání cílů použije tým vzdálenostní kartu, což velice pomůže při útoku. Když pozorovatel oznamuje odstřelovači polohu cíle, určí ji pomocí cílu nejbližšímu a zároveň v okolí výrazného terénního jevu (strom, skála,...).

1. Smysl: Odstřelovači značí cíle z těchto důvodů:

    

   • Kvůli dalšímu možnému postupu je dobré vědět o přibližné poloze nepřátel
   • Střelba bez předchozí přípravy vzbudí pozornost u nepřátel blízko pozici odstřelovače
   • Tento systém je užitečný, když je v oblasti mnoho cílů

    

2. Zřetele: Členové týmu si musí uvědomit následující :

    

   1. Čas viditelnosti cíle - cíl se může pohybovat, a pokud se pohybuje v pravidelných periodách, tak si na něj může odstřelovač “počkat”
   2. Počet cílů - jestli se v oblasti pohybuje velké množství cílů najednou, je nutné, aby si odstřelovač vybral ty, které jsou pro nepřítele nejdůležitější
   3. Prostor / vzdálenost mezi cíli - pokud jsou cíle od sebe vzdáleny, je těžké kontrolovat jejich pohyb; odstřelovač by měl proto střílet na cíle blízko sebe

    

3. Určení polohy skrytých střelců:

   Tým použije metodu výstřel - dopad (zvuk vydaný při výstřelu - náraz vystřelené kulky do tělesa). Pomocí tohoto mohou odstřelovači určit jak vzdálenost, tak směr, kterým kulka letěla.

    

   1. Vzdálenost střelce - časový rozdíl mezi výstřelem a dopadem může sloužit k určení přibližné vzdálenosti:
      • Odmlka trvající 1 vteřinu = asi 548 metrů
      • Odmlka trvající 1/2 vteřiny = asi 274 metrů

       

       

   2. Poloha střelce - pozorováním ve směru dopadu střely a předem určené přibližné vzdálenosti má tým velkou šanci vidět nepřátelského střelce (záblesk při výstřelu, špatné maskování)

       

   3. Omezení
      • je obtížné určit odmlku, když je vystřeleno víc střel najednou
      • hory, vysoké budovy atd. mohou způsobit ozvěnu

    

4. Analýza děr po kulkách:

   Pomocí vystřelených děr (min. dvou) ve stromech, zdech, skalách, nastrčených figurínách je možné určit směr, odkud kulky přilétly. Nastražením nějakého objektu (např. helmy, umělých figurín atd.) mohou členové týmu určit přesnou pozici nepřítele. Metoda “děr po kulkách” funguje jenom tehdy, pokud nepřítel střílí ze stejného místa.

    

4 - 20. Výběr cíle

Určení cíle závisí na odstřelovačích. Ti ale musí zvážit možnost ohrožení své pozice. Při výběru cíle si musí uvědomit:

1. Ohrožení nepřítelem - tým si musí dát pozor na možnost ohrožení nepřátelskými vojáky

2. Pravděpodobnost zásahu první kulkou - aby mohl střelec zasáhnout první kulkou, musí mít na paměti:

   • vzdálenost cíle
   • směr a rychlost větru
   • viditelnost v cílovém prostoru
   • viditelnou plochu cíle
   • množství času, kdy je cíl vidět
   • směr a rychlost pohybu cíle

3. Jistota o identitě cíle - odstřelovač musí vědět, po kom střílí

4. Důležitost cíle - odstřelovač vědět, zda zasáhne co možná nejcitlivější složku nepřítele

5. Nepřátelská reakce na střelbu - tým musí být připraven na všechno – opětování palby, dělostřelectvo, vrtulníky, nepřátelští odstřelovači atd.

6. Dopad na splnění mise - ne v každé misi je třeba zabít co nejvíce nepřátel...

4 - 21. Klíčové cíle

U osob záleží na hodnosti nebo typu zbraně, kterou nese.