3.díl
V několika minulých týdnech jsem dostal pár mejlů s dotazy ohledně nejlepšího optického zaměřovače, co si myslím o Meoptě atd… na začátek bych tedy podotkl, že tento článek nebude udílet rady jak dýchat či jak střílet, budu se věnovat pouze problematice „skoupů“.
Na začátek je nutno ujasnit si snad to nejdůležitější - proč vlastně pušku s dalekohledem chcete? Pro policejní práci? Jste voják? Civilní soutěže, lov? Nebo se prostě jen chcete vytahovat s nejlepším a nejdražším? Mnoho z těchto účelů se sice víceméně kryje, některé z nich však potřebují speciální typy „skel“.
Policie - a tady prosím o jakékoliv připomínky či kritiku ze stran policistů - potřebuje spíše slabší, ale světelnější dalekohledy. Podle mého názoru i 6x je už možná i moc. Divíte se? Zkuste se nad tím zamyslet… Když už je policista donucen střílet, je to většinou maximálně do vzdálenosti 100 m (statistika dokonce uvádí < 70 m). 10x zvětšení vám poskytne absolutně nepoužitelný a malý výhled na celou situaci, na cíl. Zkusme si v téhle situaci představit 4-6x, ve velmi zastavěných prostorách možná ještě méně. Připomeňme si například 2. sv. válku, kdy i ti nejlepší němečtí odstřelovači měli zaměřovače 4x a stříleli s velkou přesností na vzdálenosti okolo 600 m. Kdybych tedy měl střílet na teroristu nebo únosce na vzdálenost oněch 70 m, rozhodně bych nevsadil na 20x. požadavky na zvětšení při takovýchto vzdálenostech nejsou vysoké, obzvlášť pokud máte možnost se nepozorovaně dostat k cíli blíž. Jistě, bylo by to obtížné, ale ne nemožné. Proč si zbytečně zmenšovat výhled?
Vojsko - potřeby vojenského odstřelovače jsou trochu jiné. Zde je asi nejvhodnější zvětšení 10x, protože se střílí nejčastěji mezi vzdálenostmi 250 - 1000 m. Pod tyto vzdálenosti je opět, jako v předešlém odstavci, tak velké zvětšení nevhodné. Cíl, byť jenom pouhou pomalou chůzí, vám může „utéct ze zaměřovače a věřte, velmi těžko se tam potom dostává zpět (nejlépe pokud odkráčí tak, že k jeho opětovnému zacílení potřebujete změnit pozici/polohu). Naopak, pro střelbu na střední Dlouhé vzdálenosti, taková průměrná „desítka“ nabízí dostatečně široké pole výhledu, dostatečnou světlost a není natolik velký aby celý systém (osoba/puška/zaměřovač) udělal příliš těžkopádný, nebo neobratným. Naopak, na velmi dlouhé vzdálenosti nemá „desítka“ natolik velké zvětšení, aby měla problémy se zrcadlením předmětů v horkém vzduchu (taková malá fata-morgana). Takový zaměřovač 20x už, ve velmi horkém dni, může doslova nechat zmizet cíl v tetelícím se horkém vzduchu, nebo „jenom“ rozechvěje obraz. Čím menší zvětšení, tím menší nepříjemnosti. 10x je tedy zlatá střední cesta.
Pro „hobíky“ a lovce - tady je vlastně výběr poněkud široký. Takový průměrný člen této skupiny si vyhraje se 4x, 6x, i s 10x. tady už nehraje takou roli (obzvláště u sportovních střelců) potřeba neustálého sledování pohybujícího se cíle. Terč většinou neuteče, není tedy potřeba mít zaměřovač se širokým výhledem okolo terče. Navíc, tito střelci mají spoustu času, většinou nejsou pod takovým tlakem jako policisté či vojáci. Střelit kartonový pohybující se cíl 10x na 100 m není nemožné, něco jiného je ovšem střílet na myslícího, pohybujícího se nepřítele. Takže doporučení? 3-10x jsou dostatečně široké pole na to, aby s každý vybral co potřebuje a co mu nejvíce sedí.
Další věc, a tím se vracím zpět k vojákům, kterou je potřeba si uvědomit, je pevný nebo nastavitelný zaměřovač. Vojenský sniper většinou používá pevný zaměřovač, už jenom z důvodů popsaných v dřívějších článcích (zná svou zbraň, zná tabulkové hodnoty tohoto nastavení, ví jak nastavit míření), či pro popsané zde (pohyb cíle). Když budu mít k dispozici několik zvětšení, potřebuji vědět a znát hodnoty téměř všech, vědět kolik mám nastaveno - dávám radši přednost nadprůměrnému ovládnutí jednoho zvětšení než průměrnému čtyř. Ale proti gustu, žádný dišputát. Co si budeme zapírat, dalekohledy s různým zvětšením za chvíli vytlačí staré dobré jedno-velikostní skoupy. Vidím v tom ale nejednu nevýhodu, například větší křehkost celého systému. I „nerozbitné“ lze rozbít.
Co se týče policie a civilů, zde samozřejmě proměnné zvětšení nemůže nic zkazit, naopak, může být velmi účinnou, vítanou a užitečnou vlastností.
Poslední věc k výběru dalekohledu - šířka čoček. Kolik je rozumné, kolik použitelné? Můj osobní názor je, že nemá valného využití cokoliv širšího než 40-42 mm. Dobrý a kvalitní zaměřovač i při těchto šířkách už „pochytá“ dostatek světla. Co se šířky týče, jedinou výjimku tvoří snad 50 mm, ale to pouze pro lovce v noci, popřípadě pro střelbu bez NV zařízení. Pokud máte jako policista širší zaměřovač, přílišně vás oslňují třeba blesky foťáků reportérů, pouliční osvětlení.
O výběru správného zaměřovače by se daly napsat dlouhé návody, zaplnit stránky spoustou rad. Faktor, který jsem nezmínil, je třeba i takový malý titěrný otočný elevační knoflík a důležitost možnosti jeho co největšího rozpětí. To, co jsem sem napsal, není v podstatě nic víc, než jen velmi povrchní pomůcka k výběru. Opět platí - střelba je věc každého jedince, jeho potřeb a zvyků, schopností. Není žádná univerzální škatulka „nejlepších zaměřovačů“. Vždyť pro vojáka má neskutečnou cenu i třeba stupnice v zaměřovači PSO-1 ruského SVD (jedna z nejlepších s jakou jsem se setkal - paradoxně je to 4x24 !!! )
