Snipři z Mt

Přesná střelba díl.2

Každopádně, měli byste mít připravenou alespoň hrubou tabulku výkonů vaší zbraně při různých nadmořských výškách - jakmile si zapamatujete tyto změny, budete střílet opět o něco přesněji - doporučuji samozřejmě své domněnky nejprve „odzkoušet“ naostro.

STŘÍLENÍ Z KOPCE/DO KOPCE

Ať už střílíme nahoru nebo dolů, klesavost střely se příliš nemění. Ovšem již se mění ono minule zmíněné „nadstřelení“. Ve skutečnosti, to o kolik střílíme výš závisí spíše na sklonu kopce než na směru střelby - opět je potřeba znát vlastnosti svého střeliva a pokud možno si pamatovat příslušné tabulkové hodnoty korekce míření. Umět přesně odhadnout sklon kopce taky není na škodu.

VLIV VĚTRU

Samozřejmě nejvlivnější činitel při střelbě na jakoukoliv vzdálenost - dokud nepoznáte vítr, nebudete střílet přesně. Nalezli bychom spoustu vzorců a přesných výpočtů, praxi však nenahradí nic.

Pro naše účely nyní postačí určovat směr větru podle tzv. hodinové metody - 12:00 je přímo proti nám, 6:00 za námi. Ovlivnění střely větry (vertikální) z těchto směrů je jen pár centimetrů při doletu i za větru o síle 22 km/h (4. stupeň - mírný vítr; pohybují se větve). V téhle části opomeneme větry vanoucí zepředu či zezadu, správné nastavení zaměřovače si budete muset najít sami. Pokud tedy vypustíme 12:00 a 6:00 a uvážíme že rozdíl v dostřelu je pro nás zatím zanedbatelný, pak zjistíme, že horizontálně bude střelu ovlivňovat vítr 2:00 stejně jako vítr 4:00, 8:00, 10:00 (to samé platí i o 1:00=5:00, 7:00, 11:00) - stačí nám tedy zapamatovat si posun mířidel při 1:00, 2:00, 3:00. Pokud byste se na vítr zeptali námořníka, řekl by vám, že vítr se samozřejmě neustále mění, nemůžeme tedy předpokládat že vítr v místě výstřelu je stejný jako u cíle. Když střílíte může být u vás vítr 4:00 o síle 3 km/h, v půlce letu už bude 7 km/h a mít trochu jiný směr, u cíle třeba opět slabší z jiného směru.Vítr e s oblibou točí a mění směr - nezapomeňte na to. Často se stává, že se vítr utiší jen proto, aby se za chvíli ozval plnou silou z jiného místa. Vít se točí okolo Země v obrovských systémech, každý z nich se skládá z milionů mikrosystémů. Pozorujte někdy vítr na mořské hladině nebo na velké louce.

Ráno, když vychází slunce a země se zahřívá, na východní straně kopce se vzduch pomalu slabými proudy zvedá a proudí přes kopec - západní svah bude tedy větrnější než východní.

Večer se samozřejmě děje věc opačná, studený vítr uvolňuje místo teplejšímu. Poněkud složitější je kalkulace s větrem u větších vodních ploch - teplý vzduch okolo země se pomalu zvedá a je nahrazován studeným vzduchem od vody (u moře se tomu říká bríza, občas se objevuje také ráno). Nejpozorovatelnější je tato změna pozdě odpoledne. Naopak, ke konci rána až do této chvíle se neděje s větrem téměř nic neobvyklého. Střelec se musí naučit ponat proudy větru i z nejmenších náznaků.

Nejlepší, jak jsem již řekl, je studium vzduchu na nějaké louce, popř. poli. Co však dělat, pokud střílíme přes rovnou, holou zem? Sledovat chvění vzduchu - při 2-3 km/h bude ono „tetelení“ téměř kolmé, postupně se bude ztrácet až při 22 km/h bude samozřejmě zcela pryč. Jak poznat sílu větru? Připojím Beaufortovu stupnici síly větru.

Při vyšších rychlostech větru střílet nedoporučuju…

Dávejte si také pozor, obzvlášť při střelbě přes rozlehlejší otevřené prostory, na stromy a jiné větrolamy. Je pravda, že na návětrné straně sice více fouká vítr, na straně závětrné se zase tvoří víry. Teď jsme si snad vysvětlili, že snažit se spočítat a počítat s větrem je nemožné, popřípadě zcela zbytečná práce. Důležitý není vítr okolo vás, záleží na větru u cíle, kde se střela pohybuje mnohem pomaleji.

Jak jsem už řekl, stačí zapamatovat si ovlivnění větru 1:00, 2:00, 3:00. Vztah mezi nimi je takový, že pokud ovlivnění ze směrů 9:00 a 3:00 budeme brát jako 100%, potom ovlivnění z 1:00 (5, 7, 11) bude 50% této hodnoty, u směrů 2:00 (4, 8, 10) bude 90%. Tyto hodnoty jsou samozřejmě pouze hrubě odvozené, jak jsem několikrát říkal, nejjistější způsob je zkoušet, zkoušet, zkoušet…